Haly Na Mlíčníku

Vyjádření zaslané stavebnímu úřadu

Následující příspěvek obsahuje vyjádření, které bylo v rámci správního řízení zasláno Stavebnímu úřadu v Lysé nad Labem dne 24. 5. 2019. Příspěvek obsahuje rozbor obrovského množství vad, které mělo správní řízení od počátku až po současnost.


č.j.: HalyMl/201905/01/

V Lysé nad Labem dne 24.5.2019

Věc: Vyjádření k záměru „Haly pro drobnou výrobu – řemesla a ateliéry a byt správce, FVE, technická a dopravní infrastruktura, Lysá nad Labem, Na Mlíčníku“

Vaše č.j.: MULNL-SÚ/3866/2019/Šla, spis. zn.: SÚ/7552 1/2017/Šla ze dne 28.1.2019

Po prostudování projektové dokumentace a spisu k územnímu řízení Vám, na základě Vaší výzvy č.j.: MULNL-OVŽP/16302/2019/Šla ze dne 8.5.2019, jako zástupce oprávněných účastníků správního řízení, zasílám v určené lhůtě toto vyjádření k záměru.

Na základě přechodného ustanovení zavedeného zákonem č. 225/2017 Sb. Čl. II, bod 10. („Správní řízení, která nebyla pravomocně ukončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí stavební úřad podle dosavadních právních předpisů.“) se předmětné správní řízení řídíustanovením stavebního zákona platného ke dni podání žádosti, tedy 25.9.2017. § 44 správního řádu říká :

„Zahájení řízení o žádosti
(1) Řízení o žádosti je zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení (dále jen “žádost”), došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu.“

Současně s tímto vyjádřením se k řízení přihlašují další vlastníci okolních a dotčených nemovitostí, kteří se cítí být záměrem objektivně dotčeni. Soupis a zdůvodnění postavení účastníka řízení viz. příloha č.1. Postavení účastníka řízení vzniká na základě § 85 odst. 2 písm. b) a nebo c) zákona č. 183/2006 Sb.

a) Podání z 25.9.2017 neobsahovalo předepsané náležitosti, žádost byla podána na nesprávném formuláři a neúplná, nebyly přiloženy požadované přílohy a požadovaná projektová dokumentace. Stavební úřad neměl podanou žádost vůbec projednávat a měl řízení bezodkladně zastavit.

Dne 25.9.2017 bylo požádáno žadatelem o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení, kde přílohou byla projektová dokumentace (dále jen „PD“) označená stupněm „DSP a DÚR“ a popisem v průvodní zprávě „projekt v rozsahu pro UR a SP“. S ohledem na rozsahstavby a obsahující stavební objekty nebylo možné vést společné řízení a stavební úřad dále vedl jen územní řízení. Ze spisu, žádosti o povolení stavby z roku 2017 a vydaných stanovisek a vyjádření jsou patrné tyto skutečnosti :

1) Žádost byla podána na zjevně nesprávném formuláři, protože v době podání nebylo možné vést společné povolení na předmětný rozsah staveb vč. řadů. Tato skutečnost je ze stavebního zákona zjevná a zástupce investora je osoba disponující inženýrskou autorizací ČKAIT, tedy odborně způsobilá osoba.

2) Žádost je na první pohled neúplná (neúplné dotčené pozemky, popis stavby a rozpis stavebních objektů, identifikace stavebníka, identifikace zastoupení, důvod neposouzení dle zákona č. 100/2001 Sb.).

3) Žádost neobsahovala požadované přílohy a to :

seznam a adresy osob, které mají vlastnická práva nebo práva odpovídající věcnému břemenu k sousedním pozemkům nebo stavbám na nich;

projektovou dokumentaci podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 499/2006 Sb. (přiložená PD neodpovídá vyhlášce a není v celém rozsahu řádně autorizována oprávněnou osobou, tedy se nejedná o projektovou dokumentaci);

smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury nebo plánovací smlouvu;

stanoviska a vyjádření dotčených orgánů a správců dopravních a inženýrských sítí (dle data vydání byla všechna vydána až po podání žádosti, některá nejsou vydána do dnešního dne!);

souhlas nebo smlouvu opravňující umístit části stavby na cizích pozemcích (město Lysá);

plán provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití;

4) S ohledem na skutečnost, že z řady stanovisek a vyjádření je patrné, že úřady neměly k dispozici úplnou PD a podání všech žádostí bylo až po podání na stavební úřad, lze se důvodně domnívat, že žádost o povolení na stavební úřad byla podána dokonce zcela bez projektové dokumentace.

V návaznosti na výše uvedené nedostatky v podání žádosti citujeme ustanovení § 86 stavebního zákona :

„(5) Pokud žádost neobsahuje požadované náležitosti, stavební úřad vyzve žadatele k jejímu doplnění a řízení přeruší; usnesení o přerušení se oznamuje pouze žadateli. Pokud dokumentace pro vydání územního rozhodnutí není zpracována projektantem, stavební úřad řízení zastaví; usnesení o zastavení řízení se doručuje pouze žadateli.

Jelikož přílohou žádosti o vydání povolení ani nebyla dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (byla zde dokumentace pro společné povolení, která navíc neodpovídala vyhlášce č. 499/2006 Sb., a to bylo možné rozporovat na první pohled), měl stavební úřad dále žádost neprojednávat a řízení neprodleně zastavit. Stejně tak nebyla PD řádně autorizována.

I pokud by se choval shovívavě, měl řízení zastavit nejpozději k datu 31.1.2019, kdy uplynula první ze stanovených lhůt pro doplnění a nápravu podání, protože většina výše popsaných vad nebyla odstraněna a některé trvají dokonce dodnes (neúplná žádost, nesprávný a neautorizovaný projekt, chybějící stanoviska/vyjádření).

Účelem přerušení řízení a institutu doplnění podání není stav, kdy žadatel podá neúplný a nijak neprojednaný záměr a následně několik let záměr teprve projednává, postupně doplňuje a „přesvědčuje“ úředníky. Takový stav je nejen neakceptovatelný, ale ze strany správního orgánu také nesprávně posouzený a v rozporu s obecnými pravidly vedení správního řízení!

Bezodkladné informování nařizuje správnímu orgánu zákon. Bezodkladné oznámení má i ten význam, že účastníci mohou hned ze začátku řízení poukázat na možné nedostatky žádosti (které správní orgán nemusí pro neznalost všech relevantních skutečností vůbec rozpoznat) a odpadne tak další navazující přerušení řízení za účelem dalšího doplnění. Zároveň tím nedochází k nerovnému postavení účastníků, kdy žadatel má možnost věc řešit roky, ale ostatní účastnici mají lhůty v řádu dnů, až týdnu.

Mimo správního řádu požaduje včasné informování o zahájení řízení také Aarhuská úmluva (v čl. 3 odst. 2, čl. 6), tedy součást Evropského práva.

Pro úplnost citace § 47 správního řadu :

„(1) O zahájení řízení je správní orgán povinen uvědomit bez zbytečného odkladu všechny jemu známé účastníky.

(2) O tom, že probíhá řízení, je správní orgán povinen bezodkladně poté, co se o něm dozví, uvědomit i toho, kdo se stal účastníkem až po zahájení řízení, nejde-li o osobu, která se sama jako účastník do řízení přihlásila.“

Stavební úřad měl již první podání z 25.9.2017 zamítnout, jako zjevně nesprávné, nedůvodné a závažně neúplné. V žádném případě pak neměl v řízení v lednu 2019 pokračovat a provádět veřejné ústní jednání. Taktéž měl již v roce 2017, nejpozději začátkem roku 2018, oznámit jemu známým účastníkům, že bylo zahájeno předmětné správní řízení, tak se nestalo. Oznámení bylo provedeno až v lednu 2019 a to ještě neúplnému okruhu účastníků.

(b) Projektová dokumentace navrhované stavby (dále jen „PD“) není v souladu s požadavky § 3 odst. 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb. a návazně vyhlášky č. 499/2006 Sb., příloha č. 1. PD je nutné celkově upravit a doplnit.

Přestože žadatel od 11/2017 ví, že jeho podání je nesprávné a neúplné, neprovedl do současné doby (05/2019!!!) žádnou nápravu. Součástí spisu je stále výše uvedený projekt pro společné povolení, který ale neodpovídá ani požadavkům na projekt pro společní povolení.

Celkově projekt neodpovídá vyhlášce č. 499/2006 Sb. k datu zpracování PD a podání žádosti, příloha č. 1 a to ani obsahem, ani vnitřním členěním. Stejně tak ani příloze č. 4 této vyhlášky pro společné povolení (některá vyjádření a stanoviska jsou pro územní i stavební řízení). Celé projednání záměru proběhlo s dokumentací, která neodpovídá danému stupni povolení, není v souladu s vyhláškou, a je tedy neplatné! Je nutné zpracovat celou složku PD v souladu s přílohou č. 1 vyhlášky, v ní řešit všechny aspekty stavby, které se mají řešit, a tu znovu projednat se všemi dotčenými orgány a hlavními správci inženýrských sítí (hygienická stanice, OŽP, Město Lysá, HZS, Stavokomplet, atd.).

Úvodní projednání s částí dotčených orgánů a správců sítí v roce 2017 a začátku 2018 bylo provedeno na původní variantu PD bez správného napojení řadu vodovodu a kanalizace a rozsah území dotčeného stavbou je tedy odlišný (byl menší). Na styk stavby se stávajícími sítěmi to má zásadní vliv a je nutné to provést znovu. Část vydaných vyjádření tedy nepokrývá finální rozsah stavby a je nutné je zajistit znovu.

Projekt nezohledňuje podmínky a výtky dotčených orgánů a správců sítí. Je nezbytné do projektu zapracovat a vše znovu projednat.

Podrobněji PD neobsahuje tyto části, případně nejsou tyto části úplné, nebo jsou nesouladu s právními předpisy, nebo jsou chybné :

  1. D.3 Základní pohledy (včetně pohledů dokumentujících začlenění stavby do stávající zástavby nebo krajiny). Zákresy a dálkové pohledy dokumentující a potvrzující začlenění stavby do stávající zástavby a krajiny chybí. Jsou zde pouze základní vizualizace jednoho navrhovaného objektu bez kontextu a vazeb na okolí. Výkres doplněný do spisu v rámci posledního doplnění, který je bez rozpisky a popisu, evokuje pokus o řez územím, kde jsou úrovně terénu a obrysy budov. Tento ale nelze zařadit, a není vůbec jisté, zda je součástí spisu a jakou. Taktéž neposkytuje potřebné informace. S ohledem na charakter stavby a území, kde je stavba umisťována, jsou tyto přílohy nezbytné pro posouzení vlivu stavby na území a sousední stavby. Z PD je patrné, že se jedná o soubor staveb s velkou kapacitou a je nutno prokázat jejich vazby a vliv na stávající zástavbu. Jedná se o zástavbu území o výměře přes 17.000 m2. Toto posouzení je nezbytné již v tomto stupni PD, protože má zásadní vliv na charakter stavby, umístění stavby a vazby na okolí, její objem a začlenění. S ohledem na předimenzování návrhu a jeho umístění v blízkosti obytné zástavby chybí podklady a popis k problematice krajinného rázu a dálkových pohledů v době olistění i neolistění stromů. Je třeba posoudit i vhodnost zásahu do panoramatu Lysé z pohledu od východu. Do PD je nutné doplnit popis a zdůvodnění a potřebné podklady (dálkové pohledy a zákresy do fotografií). Tyto musí zohlednit i plánované rozměrné konstrukce solitérních a plotových stěn a systém parkovacích zakladačů.
  2. Správnost a úplnost částí PD A Průvodní zpráva, B Souhrnná technická zpráva a C Situační výkresy není možné v této chvíli posoudit, protože jsou zpracovány na jiný stupeňprojektu, neodpovídají hrubě nijak vyhlášce č. 499/2006 Sb. a některé situace ve složce chybí zcela. Jedná se o zásadní a stěžejní části PD, tedy nám není zřejmé, jak mohli dotčené orgány vše řádně a zodpovědně projednat, když k tomu neměli legislativou stanovený podklad. A a B zprávy se ve spise vyskytují ve dvou provedeních, kde ta s datem 08/2017 byla součástí pozdějšího doplnění, jak ta s datem 09/2017. Mají odlišný vzhled, v části odlišné znění textu. Není zřejmé, která verze platí. Požadujeme do spisu doplnit řádný a úplný projekt v souladu s přílohou č. 1 vyhlášky a to jednom určitém provedení, tento řádně projednat a vyzvat nás k vyjádření po doplnění.
  3. A Průvodní zpráva a B Souhrnná technická zpráva je neúplná a neřeší stěžejní aspektystavebního záměru a jeho soulad s vyhláškou č. 501/2006 Sb., č. 268/2009 Sb a územním plánem. Nestačí pouhý obecný popis, že je záměr v souladu s danou vyhláškou, je třeba popsat jednotlivé stěžejní body a zdůvodnit, proč je v souladu. Není řešeno, jak se projekt vypořádal s podmínkami stanovisek a vyjádření. Opět je třeba podrobně popsat a zdůvodnit. Je nutné vše doplnit a upravené znovu projednat. V aktuální podobě není záměr objektivně přezkoumatelný a posouditelný.
  4. Vyjádření správce vodovodu a kanalizace Stavokomplet z 2.5.2018 uvádí jako logickou a technicky nutnou podmínku nutnost zokruhování nového vodovodního řadu se stávajícím vodovodním řadem v ulici Na Výsluní. Toto projekt neřeší a díky tomu je nesprávný okruh dotčených pozemků a účastníků řízení! Obdobná je situace u kanalizace, kdy převážná část projektu vůbec neuvažuje nutnost napojení až v pozemku p.č. 601/8 a tedy je v žádosti, projektu, i oznámení o zahájení řízení špatně vymezen okruh účastníků a dotčené pozemky. Pozemky p.č. 601/8, 3667/5 a 511/24, které jsou nesporně rozvody vodovodu a splaškové kanalizace dotčeny, nejsou zahrnuty. Je zásadní rozpor v podkladech, kde končí stávající vodovodní řad v ulici Na Výsluní. Oficiální vyjádření k existenci sítí správce uvádí konce až na pozemku p.č. 511/23. Zákres projektanta v jedné situaci ale pracuje s ukončením na pozemku p.č. 511/24. Tento rozpor je třeba vyjasnit před vedením řízení a určit skutečnou plohu řadu. Pokud se tak nestane, je nutné brát jako závazný podklad správce a podle toho postupovat. Je nutné uvést PD do souladu, upravené znovu projednat se správci sítí a znovu provést obeslání účastníků řízení a veřejné ústní jednání.
  5. Zdroj požární vody požadovaný PBŘ a ČSN neodpovídá možnostem v místě dostupné vodovodní sítě. Je tedy nutné do projektu zahrnout rekonstrukci řadů v širší části obce na větší dimenzi nebo doplnit požární nádrž. Je nutné uvést PD do souladu, upravené znovu projednat a znovu provést obeslání účastníků řízení.
  6. Dílčí technická řešení vodovodu a kanalizace neodpovídají základním principům návrhu těchto systémů, požadavkům správce a ČSN. Územní rozhodnutí řeší i dimenze potrubí, délky potrubí, rozměry komponent, atd. Důležité jsou pozemky, na kterých jsou vedení umístěná. Upozorňuje na to i vyjádření Stavokompletu, jedná se o celý seznam nedostatků a pochybení! Má vliv i na umístění stavby, je tedy nezbytné upravit a vše znovu projednat již nyní.
  7. PD neobsahuje dostatečně podrobný popis nově navrhovaného oplocení a stěnových solitérních konstrukcí na a u hranic pozemků. Oplocení se pouze umisťuje, je tedy neznytné do projektu doplnit celkové pohledy na oplocení a charakteristické řezy s výškovými kótami. Stejně tak výkresy solitérních stěn, které jsou použity na západní straně území a kolem zakladačových parkovacích konstrukcí. O těchto částech stavby se PD v podstatě nezmiňuje, výkresy chybí zcela. Staticky nejsou řešeny, ačkoliv se jedná o rozměrově významné konstrukce výšek mnoho metrů a délek mnoho desítek metrů. Jejich případné zhroucení nebo defekty mohou ovlivnit nejen stavby v areálu, ale také sousední pozemky. Požadujeme doplnit do PD výkresy předmětných částí stavby, jejich popis a stručně statické řešení.
  8. Z PD nelze jednoznačně identifikovat, pro jaké haly platí přiložené architektonicko-stavební výkresy. Tedy zda pro všechny a nebo jen pro některé a pro další v PD chybí. Je třeba řádně upravit rozpisy výkresů a identifikaci v technické zprávě.
  9. Projekt vůbec neřeší, jak budou dodrženy hlukové limity pro umístěné byty správců objektů. Jedná se o chráněné prostory dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., pro které platí přísné limity hluku a vibrací. Je třeba splnit hlukové limity uvnitř obytných místností (hluk v chráněném vnitřním prostoru staveb) a také vně (hluk v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru). S ohledem na v projektu navrženou skladbu objektů, jejich vzájemné umístění, parametry dělících konstrukcí, výplní otvorů a navržené využití lze bez pochyb konstatovat, že dodržení limitů hluku ve vnitřním chráněném prostoru staveb bude velmi složité, až nemožné. Dodržení limitu v chráněném venkovním prostoru je pak zcela nemožné. Jakákoliv i nepatrně hlučná výroba v sousedních pokojích a halách limity vždy překročí. Umístění výroby jako truhlář nebo zámečník je zcela nemožné. Z tohoto důvodu žádáme o vypuštění bytů ze záměru nebo jejich řešení tak, aby byly naplněny alespoň teoretické předpoklady pro možné splnění limitů daných NV č. 272/2011 Sb. Tak současný návrh proveden jednoznačně není a není je proto možné umístit.
  10. Ač se nejedná o návrh v rozporu s předpisy, z dispozic objektu je patrné, že účelu, který je oficiálně deklarován, nemohou provozně a dispozičně vyhovovat. Ateliér je prostor pro uměleckou tvorbu vyznačující se velkými prosvětlenými plochami, které zajistí dostatečné prosvětlení a proslunění prostoru. Měl by také zajistit klid a nerušení okolní činností. Návrh v přímém rozporu s touto obecnou tezí navrhuje ateliéry jako obdélníkové místnosti s orientací na hloubku, které mají malý okenní otvor. To a orientace hal výhod-západ omezuje dostatečné prosvětlení pouze na půl dne a to pouze pro část místnosti. Klid na tvorbu je „zajištěn“ příčkami s nedostatečným akustickým útlumem a umístěním prostor výroby do přízemí a sousedství objektu. Prostory v 1NP pro drobnou výrobu a řemesla jsou navrženy jako samostatné buňky relativně malého rozměru s vlastním hygienickým zázemím. Rozměrově jsou vhodné na činnosti malého rozsahu pro 2-4 osoby a to bez jakéhokoliv skladového zázemí. U prostor pro výrobu je vždy třeba prostor výroby a k němu oddělenou kancelář. Představa, že si nájemce pronajme třeba tři buňky, kde 1/4 z plochy mu zaberou dvě hygienická zázemí, která nepotřebuje a nevyužije, je zcela naivní. Jako „speciální bonus“ je pak navrženo podlahové vytápění, které znemožňuje umístění jakýkoliv těžší strojů nebo zařízení na podlahu a neumožňuje kotvit stroje k podlaze. Tím je v podstatě vyloučeno využití prostor pro široký okruh řemesel nebo drobné výroby, protože profese jako truhlář, klempíř, zámečník a pod. toto vyžadují. Celý záměr je tedy postaven nesmyslně a nemůže nikdy reálně najít deklarované využití ve větším rozsahu. V místě i širším okolí neexistuje poptávka, která by takovéto prostory naplnila. Sociálně-ekonomický přínos záměru městu je tedy značně problematický a rozporuplný.
  11. Jednotlivé části PD nejsou uvedeny do souladu s postupným doplňováním a upravování záměru. Změny, které byly provedeny následně, se nepropsaly do všech předmětných příloh. Jedná se o tak zásadní věci, jako rozsah dotčeného území a pozemky, výměry jednotlivých ploch, úprava požárně bezpečnostního řešení a jeho vliv na ostatní profese, atd. Jedná se o nepřijatelný stav, který musí být napraven a znovu projednáno.
  12. V PD nejsou zakresleny stávající inženýrské sítě (voda, kanalizace, plyn, elektro, sdělovací vedení, zatrubněné vodoteče, atd.) veřejné a soukromé infrastruktury v dotčeném území. Například v případě zatrubněné vodoteče IDVT 10179450 dochází k přímému styku nové kanalizace s tímto zatrubněným potokem a projekt to nijak neřeší. Není zřejmé, zda je křížení vůbec technicky možné. Dále nejsou zakresleny stávající legální přípojky splaškové kanalizace pozemku p.č. 511/26 a pravděpodobně také pozemků p.č. 511/25 a 511/27, se kterými je navrhované nové vedení ve styku a pravděpodobně i kolizi. Pro pozemek p.č. 511/26 je přípojka vedena přes pozemek p.č. 511/24, 3472/1, 601/1, 3667/5 a na pozemku p.č. 601/8 napojena do stávající koncové šachty kanalizačního řadu. Tato přípojka je tedy v souběhu a křížení s navrhovaným vodovodem i kanalizací a v koncové šachtě pak v přímé kolizi s uvažovaným napojení nové tlakové kanalizace. Vlastník této přípojky nebyl zahrnut do účastníků řízení, ač jsou nesporně dotčeny jeho zájmy a majetek. Nedal také potřebný souhlas s dotčením vedení v jeho majetku a s jeho nezbytnou manipulací v rámci napojení na koncovou šachtu. V případě zájmu je vlastník připraven poskytnout zákres předmětné přípojky, ale stavební úřad jí má k dispozici v archivu předmětné nemovitosti. Je nutné do situace zakreslit stávající inženýrské sítě dle podkladů správců a vlastníků. Jedná se o požadavek vyhlášky 499/2006 Sb. a standardní součást projektové dokumentace. Tam kde není zřejmé, kde přesně stávající řady vody a kanalizace končí (např. zásadní rozpor zákresu vodovodu v podkladu Stavokompletu a situace vodovodu v PD) je nutné zjistit reálný stav, který správce potvrdí a ten pak do PD zanést. Dále je třeba získat potřebné souhlasy a vyjádření. Uvedené může mít za následek nutnost úpravy řešení a nové projednání.
  13. Projekt uvádí, že záměr není nutné řešit s ohledem na vyhlášku č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb a žádnou část stavby tak neřeší. Jedná se o mylné tvrzení, protože záměr obsahuje pozemní komunikace v areálu a ty je nutné řešit v souladu. Stejně tak zásah do veřejného chodníku a komunikace. PD v tomto ohledu není v souladu a je nutné jí přepracovat. Úpravy veřejného chodníku projekt neřeší vůbec. Projekt nijak nezdůvodňuje, proč se nejedná o objekty ve smyslu § 2, odst. 1), písmeno d) této vyhlášky, které neumožňují zaměstnávat dotčené osoby. Naopak, přesně tento typ prostor pro drobnou výrobu a řemesla je vhodný pro zaměstnávání dotčených osob a objekty tak měly být v minimálně 1NP řešeny v souladu s touto vyhláškou.

Požadujeme vše výše popsané napravit a doplnit, tak aby bylo možné záměr řádně posoudit a objektivně vyhodnotit vlivy na sousední nemovitosti a soulad s předpisy. V současném stavu PD a spisového materiálu to objektivně možné není a to ani při vynaložení značného úsilí. Po doplnění a projednání je nutné provést nové veřejné ústní jednání. Alternativně je nutné řízení zastavit a podat novou žádost uvedenou do souladu.

c) Spis správního řízení není veden a uspořádán v souladu s požadavky zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Celé řízení je vedeno zmatečně a nestandardně. Tímto se nacházíme ve výrazně nerovném postavení účastníka řízení, s čím zásadně nesouhlasíme.

Jak je popsáno v bodu a) tohoto vyjádření, zásadní nedostatky má již první podání z 25.9.2017. Přestože stavební úřad správně vyloučil vedení společného povolení (29.11.2017) a dále vedl jen územní řízení, podal žadatel 21.8.2018 druhou v podstatě identickou žádost o společné povolení, která navíc také vykazuje vážné nedostatky a neúplnosti.

Toto podání není v následujícím průběhu řízení nijak řešeno a celé řízení je tedy zmatečné a neurčité.

Celý spis je uspořádán chaoticky, nemá jednoznačně identifikovány přílohy a součásti, uspořádanou chronologii. Není jednoznačně zřejmé, co, kdy a proč, bylo doplňováno žadatelem. Žadatel opakovaně doplňoval ty samé přílohy, které již ve spise byly a také nesouvisející přílohy s doplněním podání. Ve spise jsou nijak neoznačené přílohy bez rozpisek a identifikace, u kterých není zřejmé, zda se vůbec týkají předmětného záměru a kam patří.

Spis obsahuje stanovisko Městského úřad Lysá nad Labem, OŽP, č.j.: MULNL-ŽP/7857/2019/Pil/14/ZPF,  ze   dne   27.2.2019,    které zjevně s řešenou stavbou nesouvisí, protože je adresováno osobě, které nevystupuje v žádném postavení k předmětné stavbě.

Dovolujeme si odcitovat § 17 správního řadu:

㤠17 Spis

(1) V každé věci se zakládá spis. Každý spis musí být označen spisovou značkou. Spis tvoří zejména podání, protokoly, záznamy, písemná vyhotovení rozhodnutí a další písemnosti, které se vztahují k dané věci. Přílohou, která je součástí spisu, jsou zejména důkazní prostředky, obrazové a zvukové záznamy a záznamy na elektronických médiích. Spis musí obsahovat soupis všech svých součástí, včetně příloh, s určením data, kdy byly do spisu vloženy.

Výše uvedený stav spisu je výsledkem zejména chaotického, nesystémového a neodborného přístupu žadatele, který snad nikdy nezajišťoval povolení nějaké větší stavby. Správní orgán měl takto neurčitá a chaotická doplnění odmítat a opakovaně vyzývat žadatele k nápravě. Tak ale bohužel nečinil.

Správní orgán by měl předmětné řízení zastavit a vyzvat žadatele o podání nové úplné a správné žádosti o územní rozhodnutí a to celé znovu řádně projednat s novým spisovým materiálem. Spis a celý proces vykazuje takové vady, že dle našeho názoru není jiné řešení přijatelné. V opačném případě jsou hrubým způsobem porušována naše práva účastníka řízení, žadateli je poskytnuto evidentně výhodnější postavení a správní orgán postupuje tak, že vznikají nedůvodné rozdíly ve vedení správního řízení proti jiným obdobným stavbám ve správním obvodu.

d) Navrhovaná stavba není v souladu s územním plánem sídelního útvaru Lysá n/L a není možné jí proto umístit. Důvody jsou tyto :

1) Územní plán požaduje pro předmětnou plochu řešit zkapacitnění přívodu vody a kanalizaci, citujeme :

„d.03 Technická infrastruktura

d.03.1 Zásobování pitnou vodou

Stavby, jejichž realizace je nutná pro zásobování vodou v přestavbových lokalitách:

P17a Čechova v: přívodní/distribuční řad v komunikaci

d.03.2 Odkanalizování

Stavby, jejichž realizace je nutná pro odkanalizování v přestavbových lokalitách:

P17a Čechova v: splašková tlaková kanalizace v komunikacích“

Tento požadavek záměr nijak neřeší a není určena ani jako předcházející podmíněná investice.

Trváme na dodržení a zapracování této podmínky územního plánu.

2) Územní plán požaduje pro předmětnou plochu řešit izolační zeleň a ochranu sousední obytné plochy před hlukem a dalšími negativními vlivy, citujeme :

„DROBNÁ VÝROBA A VÝROBNÍ SLUŽBY VD

Podmínky:

  • veškeré činnosti nesmí zhoršovat životní prostředí nad přípustnou míru a musí respektovat vyhlášená ochranná a bezpečnostní pásma,
  • součástí výrobních ploch, zejména v sousedství obytné zástavby a volné krajiny musí být izolační zeleň,
  • investor, resp. vlastník je povinen zajistit izolační a doprovodnou zeleň“

Záměrem navrhovaný pás izolační zeleně sestávající z jedné řady stromů a podsadby podél západní hranice plochy, nelze považovat za izolační zeleň v jejím významu slova a funkce. Takovýto pás zeleně je jistě přínosný vizuálně, ale nikoliv funkční – nemá s funkcí izolační zeleně nic společného!

Izolační zeleň je souvislý pás zeleně dostatečné šířky a různorodé druhové skladby zaplňující všechna vegetační patra plnící specifickou funkci a to pokud možno celoročně. Musí plnit izolační funkci, protiprašnou ochranu, ochranu před nežádoucími vizuálními dopady a nebo oddělovat kolizní plochy s rozdílným způsobem využití. Ani jednu z těchto funkcí nemůže navržené řešení plnit, protože se jedná o pás malé šířky (tedy správně řadu).

Požadujeme řešit izolační zeleň v západní části území tak, aby nesporně plnila na ní kladenou funkci. Toho lze dosáhnout splněním výše uvedených předpokladů a zejména použití pásu širokém minimálně 20m. Na základě ustálené metodiky Ministerstva životního prostředí se jako funkční a ekonomický pás izolační zeleně bere pás šířky 20-40m, kdy do šířky 20m je nárůst účinku největší. V daném případě, a s ohledem na uvažovanou kombinaci s pevným oplocením, lze z našeho pohledu akceptovat pás šířky pouze 20m.

3) Územní plán požaduje pro předmětnou plochu dopravní napojení s určitými parametry, citujeme :

„specifické podmínky využití:

  • lokalita musí být napojena na městské páteřové komunikace a jejich prostřednictvím na nejbližší křižovatky nadřazené silniční tranzitní dopravy; řešení musí zahrnovat návrh dopravy v klidu a návrh systému vnitřní dopravní a technické obsluhy v návaznosti na celoměstskou koncepci;
  • podmínkou je realizace kapacitního dopravního připojení v etapě k ul. Poděbradově, cílově k východnímu obchvatu města silnicí II/272;
  • v rámci využití plochy drobné výroby a služeb P17a je nutné zohlednit řešení návrhu místní komunikace i dopravy v klidu a to jak vzhledem k využití samotné plochy, tak vzhledem k řešení kapacitního dopravního připojení k ul. Poděbradova;“

Těmito ustanoveními požaduje územní plán řešit dopravní napojení plochy P17a přímo na tranzitní dopravní trasu (budoucí obchvat nebo nyní ulice Jedličkova, omezeně ulice Poděbradova) a to výhradně přímo přes městské páteřové komunikace. Napojení musí být řešeno v rámi plochy P17a, nikoliv za využití místních obslužných komunikací, jako je ulice Na Mlíčníku. Plocha P17a sahá až k ulici Poděbradova a stejně tak se dotýká územním plánem vymezené plochy pro novu místní páteřovou komunikaci podél železniční tratě.

Projektem navrhované (a úřady nerozporované) dopravní napojení nerespektuje ani jednu z těchto podmínek! Dopravní napojení je navrženo do ulice Na Mlíčníku, která zcela jednoznačně není páteřní a není součástí stávajícího ani plánovaného dopravního napojení průmyslových ploch P17a, areálu L+W a Prefy.

Je technicky možné již nyní provést napojení plochy P17a přímo do ulici Poděbradova. Napojení na obchvat možné není, protože ten dosud neexistuje. Stejně tak by bylo možné vybudovat novu páteřovou komunikaci podél železniční tratě na Milovice. Je tedy nutné vyřešit tento zásadní rozpor, který má zásadní dopad do celého řešení areálu a okolí. Stávající řešení je zcela nepřijatelné ze všech možných hledisek a je v rozporu s územním plánem.

4) Územní plán požaduje pro předmětnou plochu P17a zpracování územní studie. Tato byla sice zadána a zpracována v roce 2017 (evidenční číslo (kód) v systému iLAS: 1409549), ale je neplatná. Není tedy splněn požadavek územního plánu.

V zadání územní studie bylo jednoznačně definováno, které oblasti a principy má studie prověřit a že je nutné pracovat s koeficientem zeleně KZ=0,40 (dle platného územního plánu). Nebylo umožněno prověřování větší zastavěnosti. Výsledná územní studie toto ale nedodržela (a je to v ní dokonce uvedeno) a je zpracována s výrazně vyšší zastavěností. Zdůvodnění zpracovatele s odvoláním na zelené střechy není přijatelné. Zelené střechy nemohou nijak nahradit nezastavěné plochy rostlého terénu a toto je v rozporu s definicí koeficientu zeleně KZ v územním plánu a obecnými principy, cituji:

„Koeficient zeleně (KZ) vyjadřuje rámcová pravidla pro využití nově zastavovaných pozemků, pozemků v rozvojových a přestavbových lokalitách – je to plošný podíl nezastavitelných a nezpevněných ploch z celkové plochy dosud nezastavěného pozemku. Tyto nezastavitelné plochy budou využity výhradně pro vegetační pokryv a přednostně zahrnují vzrostlou zeleň. Případné vodní plochy musejí být přírodního charakteru. KZ je součástí příslušného regulativu a udává minimální hodnotu podílu nezpevněné plochy pozemku.“

Území studie také nerespektuje závazné a logické podmínky dopravního napojení areálu, jak je popsáno výše, protože území napojuje do ulice Na Mlíčníku, která je dle územního plánu a charakteru pouze místní obslužnou komunikací.

Územní studie tedy neměla být nikdy schválena, protože je v zásadním rozporu s jejím zadáním, které je neopominutelnou částí. O této zásadní změně v území, která má podstatný vliv na její zastavitelnost, také nebyli informováni obeslané osoby a město, protože součástí zadání nebyla. Je tedy nutné provést celý proces zadání a zpracování územní studie znovu. V tuto chvíli nemá území zpracovánu platnou územní studii, tak jak požaduje územní plán.

5) Záměr nesplňuje požadavek na minimální koeficient zeleně KZ = 0,2.

Dosud nezastavěná plocha pozemků areálu je 17.380 m2. Nově zastavěná plocha je 14.425 m2. Hodnoty převzaty z pravděpodobně poslední A. Průvodní zprávy.

Z toho tedy KZ = (17380-14425) / 17380 = 0,17.

Lze vyjít i z hodnot uvedených na pravděpodobně poslední doplněné koordinační situaci a to:

zastavěná plocha haly a trafostanice = 4.684 m2

zastavěná plocha komunikace asfalt = 4.880 m2

zastavěná plocha betonové zatravňovací tvárnice = 1.488 m2

zastavěná plocha plastové zatravňovací tvárnice = 2.742 m2

zastavená plocha celkem = 13.794 m2

KZ = (17380-13794) / 17380 = 0,21.

Zde požadavek na první pohled vypadá splněný, ale při bližším zkoumání je zřejmé, že něco není správně. Tyto výměry totiž odpovídají i situaci potvrzené OÚP, která je ovšem na první pohled kresbou a zastavěnými plochami odlišná. Nejedná se tedy o hodnověrný podklad a podklad, ze kterého se dá posoudit správnost výměr a splnění KZ.

Do zastavěných ploch také nejsou započteny nově doplněné plotové stěny a stěny za parkovacími zakladači, které budou muset mít, s ohledem na svou výšku, masivní základy. Výměry základů těchto stěn je nutné do bilance KZ doplnit. Jelikož jsou jich stovky metrů, jedná se o nezanedbatelnou prokazatelně zastavěnou plochu (odhadujeme 150-200 m2).

Návrh tedy není dle našeho názoru a zjištění v souladu z jedním z hlavních parametrů územního plánu a je tedy nepřípustný.

Do nezpevněných ploch obecně není možné započítat plochy parkovacích stání ze zatravňovací dlažby. Takové plochy zcela nesporně nesplňují parametry nezastavitelné plochy dle územního plánu, protože se musí jednat o plochy, které „budou využity výhradně pro vegetační pokryv a přednostně zahrnují vzrostlou zeleň“ a nejsou na nich umístěny stavby. Parkovací stání sjakýmkoliv povrchem je stavba a musí být zpevněná, jinak by se vozidla bořila. Nejedná se také o vegetační pokryv, což je rostlý terén ve své přirozené podobě a mocnosti.

Zelené střechy do KZ také není možné započítat, i když mají na celkové mikroklima v území pozitivní vliv, protože se jedná o zastavěnou plochu a stavbu. Zelená střecha není adekvátní náhrada rostlého terénu, ať se její definice a přínos „ohne“ jakkoliv.

Výpočet KZ navíc není nikde v PD proveden a jednotlivé výměry ploch se v různých částech projektu a verzích liší.

Je tedy nutné záměr upravit do souladu s územním plánem, navrhnout nové dopravní napojení a zpracovat a projednat novou územní studii. Dále zpracovat hodnověrný podklad zastavěných ploch a zpracovat podrobný ověřitelný výpočet KZ.

Tyto nové podklady a řešení pak znovu projednat s účastníky řízení a všemi dotčenými orgány a institucemi. Je pro nás zcela nepochopitelné, jak mohlo být za této situace vydáno souhlasné stanovisko orgánu územního plánování, když je záměr minimálně z pohledu dopravního napojení zcela očividně v rozporu a závazné stanovisko se těmito podmínkami navíc vůbec nezabývá. Z pohledu KZ jsou na první pohled patrné rozpory a nízká hodnověrnost poskytnutých čísel.

e) Požadujeme řešit problematiku dopravy v klidu a dopravní obslužnosti pro uvažovanou stavbu s ohledem na její kapacitu, provozní uspořádání, potřeby, funkci, územní plán a širší okolí. Toto návrh řeší zcela nevhodně, v rozporu s legislativou a bez jakéhokoliv zohlednění velkého rozsahu záměru a jeho dopadů na okolí.

1) Jednotlivé části projektu jsou v nesouladu s počtem umisťovaných parkovacích stání a tím i z nich čerpající oznámení záměru.

Oznámení o zahájení řízení a situace profese komunikací pracuje s celkovým počtem stání 281 (120 u hal, 29 v prostoru, 132 v zakladačovém systému, z toho 29 imobilních). V poslední verzi koordinační situace a situace komunikací je ale celkem zakresleno 272 stání (111 u hal, 29 v prostoru, 132 v zakladačovém systému, z toho 26 imobilních).

Je nutné uvést do souladu a povolovat počet stání shodný s PD.

2) Výpočet potřeby parkovacích stání je proveden nesprávně, je nutné ho uvést do souladu s ČSN 73 6110 a územním plánem. Územní plán říká (záměr je v přestavbové lokalitě P17a), cituji:

„Plochy pro dopravu v klidu (parkování a garážování) je nezbytné zajistit vždy na vlastním pozemku:

  • u nových bytových a rodinných domů nebo v přestavbových lokalitách v počtu alespoň 2 stání na 1 byt;
  • u nových objektů vybavenosti nebo v přestavbových lokalitách (školství, zdravotnictví, kultura, sport, obchod, administrativa a ostatní komerční zařízení) v souladu s platnou normou;“

Město do 50.000 obyvatel, dostupnost MHD v lokalitě nulová, mimo centrum města. => ka = 1,0, kp = 1,0

Součinitel „kd“ a „kv“ ČSN 73 6110 nezná, nelze je tedy pro výpočet použít. ČSN 73 6110 nezná ani článek 196, na který se výpočet odkazuje.

Počet bytů = 9 => 18 stání bez započtení jakýchkoliv koeficientů dle ČSN!

Zaměstnanci investora = 3 stání

Prostory 1 a 2 NP lze s ohledem na uvažované využití zatřídit dle tabulky 34 ČSN do „Služby, řemeslnické služby, opravy“ s počtem stání na jednotku 3 (zaměstnanec) (tedy tak jak je vPD), počet jednotek 30 x 9 x 3 = 810 zaměstnanců => Po = 810/3 = 270 stání.

Počet stání N = Oo x ka + Po x ka x kp = 0 x 1,0 + (3+270) x 1,0 x 1,0 = 273+18 = 291 stání.

=> Potřebný počet stání je tedy minimálně 291.

Je nutné opravit výpočet a doplnit další parkovací stání nebo haly upravit. Upravený záměr je nutné znovu projednat.

V souladu s poznámkou c) normy chybí navržená stání pro motocykly a kola. Město Lysá se prezentuje jako cyklistům vstřícné, a k jedné cyklověži chce stavět další, je tedy nutné zahrnout do projektu stání pro cyklisty v počtu minimálně 10% kapacity areálu. Obdobně pak doplnit stání pro motocykly. Tyto plochy musí být doplněny navíc nad parkovací stání pro automobily a vhodně upraveny a označeny.

3) Vnitřní komunikace, plochy pro otáčení a parkovací stání nezohledňují skutečnost, že pro danou funkci využití bude areál obsluhovat i větší množství nákladních vozidel, vč. návěsů. Bez využití těchto vozidel nelze provozovat žádnou drobnou výrobu nebo skladování, je to nutnost.

Navržené zvětšené parkovací stání 3,0×7,0m je vhodné pro větší dodávková vozidla, ale nikoliv pro nákladní. Pro parkování návěsů nejsou v areálu žádné parkovací plochy.

Požadujeme areál řešit v souladu s navrženým využitím, tak aby byl dopravně obsloužitelný vozidly náležejícími k dané funkci.

4) Navržený způsob napojení areálu na ulici Na Mlíčníku a související úprava dopravního režimu v části ulice, je v rozporu s legislativou, ČSN, zdravým rozumem a ohrožuje zdraví osob. Navrhovaný způsob napojení je vhodný a přípustný pro napojení rodinného domu, nikoliv areálu se stovkami vozidel s vysokou obrátkovostí, kam zajíždí také nákladní vozidla vč. návěsů.

Projekt neřeší způsob a provedení úpravy napojení na ulici ve vazbě na stávající chodník, který vjezdy přetínají. Není to nikde a nijak zakresleno. Jedná se také o chodník, kterým budou do areálu přistupovat desítky až stovky osob denně. Řešení jako chodníkový přejezd, které výkresy evokují, je zcela nepřípustné. Je nutné

Je také nutné zajistit vyhrazený pěší přístup do areálu. Dle návrhu vstupují stovky osob do areálu po komunikacích vjezdů! To je nepřijatelný stav ohrožující bezpečnost osob.

Řešení napojení areálu požadujeme uvést do souladu s legislativou, ČSN, kapacitou, povahou areálu a s ohledem na vjíždění nákladních vozidel a návěsů.

5) Vzdálenost prvního vjezdu od křižovatky je v rozporu s ČSN. Rozhledové trojúhelníky nejsou správně zakresleny a s ohledem na měřítko výkresů je ani nelze objektivně posoudit.

Požadujeme přepracování dopravního napojení a doplnění legitimním výkresů rozhledových trojúhelníků a detailního řešení napojení na místní komunikaci.

6) Záměr navrhuje zcela nadbytečné a nesmyslné snížení rychlosti na 30 km/h v přehledném úseku, kde je chodník oddělený od vozovky a to jen z toho důvodu, aby částečně obhájil výše popsané nevhodné napojení na ulici Na Mlíčníku. Nejedná se o důvodné a smysluplné použití dopravního značení, v daném případě dle našeho názoru navíc v rozporu s legislativou.

Proti tomu záměr nepochopitelně nedoplňuje nezbytné dopravní značení v ulici Na Mlíčníku směrem z centra a do centra, které zamezí průjezdu vozidel do areálu touto částí ulice, kde tato vozidla nemají co pohledávat.

Ostatně shodné konstatuje i vyjádření Policie ČR, které ale projekt nerespektuje.

Důrazně požadujeme řešit dopravní napojení úměrně kapacitě areálu a počtu osob, pro který je navrhován. Navržené řešení je nedostatečné, odporující legislativě a zjevně ohrožuje bezpečnost osob. Doporučuje areál napojit pouze jedním sjezdem a to nejlépe mimo ulici Na Mlíčníku, celou dopravní situaci to výrazně zjednoduší. Řešení napojení má vliv na veřejnost a i nás jako nejbližších sousedy, kteří předmětný chodník a komunikaci využívají takřka denně. Záměr není v souladu s požadavky Policie ČR, která požaduje doplnit napojení na ulici Jedličkovu, protože jak uvádíme i my, ulice Na Mlíčníku není určená a vhodná pro tuto formu a objem dopravy.

Je nepochopitelné, jak mohl být na přeložené řešení vydán souhlas odboru dopravy za situace, kdy z předloženého projektu není ani patrné, jak bude areál na veřejnou komunikaci napojen, jaké budou provedeny úpravy na chodníku a celé napojení neodpovídá kapacitě areálu a není zajištěn bezpečný přístup chodců do areálu.

Upravený záměr je nutné znovu projednat se všemi účastníky.

f) Požárně nebezpečný prostor (dále jen „PNP“) a jeho posouzení, samotné požárně bezpečností řešení (dále jen „PBŘ“). V PBŘ shledáváme vážně nedostatky.

1) V rámci zpracování PBŘ byla v otázce PNP aplikována nebývalá kreativita zpracovatelů. Navržené zmenšení požárně nebezpečného prostoru u některých objektů směrem na západ je sice technicky a normově možné, ale nikoliv v předloženém řešení. Je nutné tyto objekty vybavit systémem EPS, který garantovaně a centralizovaně zaručí potřebné uzavírání okenních otvorů v případě požáru přes požární zavírače s příslušnou certifikací a funkcí při výpadku napájení.

Využít dělící pásy z požárně odolných otevíravých oken je možné pouze v případě, kdy se tyto garantově uzavřou v případě požáru kdekoliv v daném požárním úseku. Tak se musí stát i v případě výpadku primární napájení a celý systém uzavírání je klasifikován jako požárně bezpečností zařízení. V opačném případě nejsou splněny potřebné vstupní podmínky a nelze to považovat za požárně dělící pás a díky tomu výrazně snížit velikost PNP. Navržené řešení s lokálními čidly tento stav neřeší a ani technicky řešit nemůže, protože lokální čidla spolu nijak nekomunikují a sami o sobě nic nezavírají! Napájení okenních zavíračů a zálohování jejich napájení projekt elektro neřeší.

Dále je třeba upozornit, že pro funkčně i dispozičně zcela identické haly jsou použity jiné hodnoty požárního zatížení, které mají vliv na velikost PNP. Toto považujeme za chybné, ale také zjevně účelové.

PNP haly č.8 zasahuje na pozemek p.č. 511/59. Jelikož se nejedná o veřejné prostranství, kde lze vyloučit budoucí zástavbu, je nezbytné získat výslovný souhlas vlastníka s tímto zásahem. Zásah PNP na jeho pozemek znamená závažná a podstatná omezení pro jeho budoucí využití a tedy musí být udělen vědomý adresný souhlas (obecný paušální souhlas není dostatečný, není z něj zřejmé, zda si vlastník uvědomuje aspekty tohoto stavu věcí).

Z postupně čtyř požárně bezpečnostních řešení a jejich dodatků není jednoznačně zřejmé, které platí pro jaké haly a v jakém rozsahu – zejména výkresy. Je nutné jednoznačně identifikovat, jedná se o část projektu, který má přímý vliv na ochranu zdraví osob a majetku. Zarážející je také to, že na zhotovení se postupně podíleli různí zpracovatelé a autorizující osoby. Toto není zakázané, ale je to zcela nestandardní.

2) PBŘ a návrh fotovoltaických elektráren na střechách neřeší problematiku hašení střechy pod napětím. Standardní FV panely a návazná zařízení totiž vyrábí proud bez ohledu na stav napájecí sítě objektu. Pokud na ně dopadá slunce, generují sice nízké napětí, ale s vysokými hodnotami elektrického proudu a jsou životu nebezpečné. Požární předpisy vyžadují zabezpečit elektroinstalaci objektu a elektrozařízení tak, aby je bylo možné odstavit a hasit bez napětí. Tento stav není řešen.

3) Z PBŘ není zřejmé, jak konkrétně bude řešen systém Total Stop a jako bude zajištěn jeho soulad s požárními a elektro předpisy. Jedná se o bezpečností obvod v objektu s přístupem veřejnosti a přítomností trvalých pracovišť pro větší počet osob.

4) Stavba nemá zajištěn vnější zdroj požární vody v souladu s požadavky ČSN 73 0873 a souvisejících předpisů. Požadavek je na hydranty osazené na potrubí s vnitřní světlostí DN100, tedy vnitřní světlost potrubí min. 100mm. Přívodní stávající vodovodní řad v ulici Na Mlíčníku je z potrubí PVC 100 (v podkladech správce neověřeno, může být i menší), tedy vnitřní světlost pod 90mm. Řad v ulici Na Výsluní je z PE 100 DN90, tedy vnitřní světlost 73,6-90mm. Nový navrhovaný řad do areálu pak z potrubí PE 100 SDR11 110×10, tedy vnitřní světlost 90mm. Požární ČSN vykládá pojem „DN“ odlišně, jak obecné (a nepřesné) značení potrubí, které často za DN považuje vnější průměr potrubí. Minimální vnitřní světlosti potrubí je určena s vazbou na potřebné tlakové a průtokové poměry potrubí a proto požární ČSN určuje hodnoty vnitřní světlosti potrubí, které jsou rozhodující.

Dále lze v lokalitě očekávat horší tlakové poměry řadu, které nesplní požadavky požární ČSN. Na nutnost řešit zdroj požární vody odlišně, jak definuje PD, upozorňuje i vyjádření správce vodovodu.

Z toho je patrné, že vodovod sám o sobě není možné použít jako vnější zdroj požární vody a je nutné v areálu realizovat řádnou požární nádrž o objemu min. 22 m3 s automatickým doplňování a provedením dle ČSN 75 2411 a metodiky HZS.

Požadujeme zpracovat celkové nové požárně bezpečnostní řešení, které bude řešit jednotlivé typy hal, používat pro shodné prostory shodné vstupní podmínky a řešit vnější zdroj požární vody v souladu s ČSN a realitou. Dále požadujeme získat výslovný souhlas vlastníka pozemku p.č. 511/59 (Město Lysá) se zásahem PNP na jeho pozemek. Vše upravit a znovu řádně projednat.

g) Návrh nakládání s dešťovými vodami nepracuje se zjištěnými podklady a reálnými podmínkami na místě. Likvidace srážkových vod by byla nefunkční.

1) Řešení likvidace srážkových vod ze střech domů je v rozporu s legislativou a možnostmi lokality.

Na základě znalosti území a realizace stávajících staveb se jedná o území, kde se ustálená hladina spodní vody ověřeně nachází v hloubce 1-2m pod stávajícím terénem. To je ostatně i závěr inženýrsko-geologického průzkumu, který je součástí spisu. Legislativní požadavek je umístění úrovně vsakování nejméně 1,0m nad úroveň ustálené hladiny spodní vody. Tento požadavek je i logický, protože jinak se nejedná o vsakování, ale dotování zemního kolektoru, které nemůže poskytnou potřebný efekt vsakování a hrozí přímé kontaminování spodních vod.

Návrh stavby v rozporu s tímto (a elementární projekční erudicí) umisťuje vsakovací objekty do hloubky 3,5-4,5m pod úrovní terénu!!! V návrhu vsakování pak uvažuje parametry podloží, kterou jsou zcela nereálné, protože vsakuje v prostoru trvale pod vodou. Tyto řešení by bylo nefunkční, neproveditelné a v rozporu s legislativou.

Návrh je tedy zcela nepřijatelný, fyzicky nefunkční a nechápeme, jak bylo možné k němu získat souhlasná stanoviska/vyjádření dotčených orgánů. Návrh je nutné celkově upravit, znovu posoudit a projednat.

Jakékoliv jiné řešení bude vyžadovat minimálně změny v trasování potrubních vedení a velikostí a umístění vsakovacích objektů. Má to tedy zásadní dopad do PD, územního rozhodnutí a projednání záměru, případně dokonce jeho nerealizovatelnost.

2) Návrh a posouzení vsakování srážkových vod ze zpevněných ploch dle našeho názoru neodpovídá vsakovací a akumulační schopnosti podloží. Ve výpočtu nejsou použity správné hodnoty a je nadhodnocena vsakovací schopnost zatravňovacích tvárnic, zejména těch betonových.

S ohledem na poměr ploch asfaltových a ze vsakovací dlažby není reálné zasáknout vody při větším objemu srážek. Plochy mají totiž v podstatě nulovou akumulační schopnost. Tím nebude dodrženo ustanovení OTP, kdy nebude zamezeno stékání srážkových vod z pozemků a staveb stavebníka na cizí soukromé a veřejné pozemky.

S ohledem na vsakování velmi mělko nad hladinou spodní vody doporučuje zvážit, zda není vhodné použít klasické zpevněné plochy i pro parkovací stání a srážkové vody odvádět do vsaků přes odlučovače ropných látek (ORL). V areálu bude celodenně parkovat velké množství vozidel a není možné zamezit kontaminaci povrchu ropnými produkty (maziva a paliva). Díky malé mocnosti nadloží hladiny spodní vody tak dojde k transportu ropných látek přímo do spodních vod.

ZÁVĚR A OBECNÉ ZDŮVODNĚNÍ

Je tristní, že při tomto stavu PD, spisu a dokladové části bylo řízení ze strany správního orgánu vůbec zahájeno, protože podání nesplňuje elementární legislativní požadavky. Pokud vyjdeme ze skutečnosti, že správní orgán postupuje v souladu ustanovením § 2, odst.4, správního řádu a tedy posuzuje jednotlivé povolované stavby ve správním obvodu tak, aby nevznikaly nedůvodné rozdíly, lze dovodit pouze jediný závěr, a to ten, že správní orgán není v daném řízení nestranný, ale zcela nepokrytě poskytuje výhodnější postavení žadateli. V jeho prospěch navíc podniká nezákonné a nestandardní kroky. To je doložitelné i z většiny jiných staveb ve správním obvodu, u kterých je nemyslitelné, aby bylo řízení zahájeno před uvedením PD do souladu s vyhláškou č. 499/2006 Sb. a dodání minimálně závazných stanovisek a plánovacích smluv.

Jedním ze základních principů přístupu státní správy i samosprávy při umisťování staveb by měl tedy být princip udržitelného rozvoje a hájení základní práv a svobod občanů. Tento požadavek je formulován v několika mezinárodních dokumentech, k jejichž naplňování se přihlásila i Česká republika. Zde je vidět výrazně odchýlený přístup správního orgánu.

Postupně je projednáván záměr, který vykazuje v rámci projekční a inženýrské přípravy hrubé nedostatky a pochybení. Za více jak rok nebyl schopen dát žadatel projekt do stavu, aby byl alespoň v souladu s elementární legislativou, ČSN, podmínkami území a podmínkami vyjádření a stanovisek. Správní a dotčené orgány místo toho, aby ho nutili tento stav napravit, tak jsou mu nápomocny v nezákonném postupu.

Na základě výše uvedených skutečností se nám navrhovaná stavba v této lokalitě jeví jako velice nevhodná a podle našeho názoru jí nelze schválit v navrhovaném rozsahu a parametrech. Předložená PD neobsahuje zákonem požadované části, je v rozporu s platným územním plánem a výrazně zasahuje do vlastnických práv sousedů a účastníků řízení. Dosud proběhlá část správního řízení vykazuje vážné vady, znaky neobjektivního posouzení záměru a byla hrubým způsobem porušena práva účastníků řízení.

Se záměrem tedy zásadně nesouhlasíme a žádáme zastavení vedeného řízení, které mělo být zastaveno již po podání žádosti v roce 2017!

Vyjádření zaslané stavebnímu úřadu
Přesunout se na začátek